What do you think?
Rate this book
Deváté dítě
Příběh Edgara Brichty, židovského chlapce, který se roku 1939 spolu s dalšími 36 československými dětmi dostal do tehdy neutrálního Norska. Jako jedno z devíti dětí se ocitl v Bergenu a po obsazení Norska Němci byl jediný, koho nepřevezli do Švédska: "Deváté dítě, Edgar Brichta, zůstalo, jak bylo řečeno, v Norsku. Jeho pěstoun se stal nacistou, a proto jsme došli k závěru, že Edgarovu cestu je nutné odložit na dobu, kdy již ostatní děti budou bezpečně na místě." (zpráva Nansenova mezinárodního úřadu pro uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti).
168 pages, Hardcover
First published January 1, 2010
4 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 2 of 2 reviews
April 2, 2011
Autor knížky vycházel z rozhovorů s Edgarem Brichtou a jeho současníky a z archivních materiálů. I když je knížka útlá, četla jsem ji co nejpomaleji, prohlížela fotografie, hledala další texty o dějinách Norska v té době a celou tu dobu se ptala proč: kromě těch zjevných, tisíckrát omletých proč tu bylo ještě jedno, ne tak úplně nové, ale o to silnější. Vyvolaly ho tyto dvě ukázky:
* rok 1946 (s. 113-114):
"Krátce nato odjel (tehdy 16letý, pozn. SF) Edgar vlakem do Osla, aby získal poslední povolení od velvyslanectví znovusjednoceného Československa a od norské Kanceláře pro záležitosti vězňů a uprchlíků. (...) Československé velvyslanectví si s ním dohodlo schůzku a slíbilo, že mu zařídí ubytování, avšak nedodrželo slovo. Edgar musel tedy obětovat prakticky všechny své peníze za hotelový pokoj."
* rok 1992 (s. 157)
"V Českém Těšíně se vydali na místní úřad, kde si chtěli nechat vystavit kopii Veřina rodného listu (Edgarovy sestry, pozn. SF). Úředník jim vysvětlil, že podobné záležitosti se vyřizují pouze v určitých dnech v týdnu, a že jim tedy dnes kopii vystavit nemůže. Edgar a Judy (jeho žena, pozn. SF) odvětili, že přijeli z USA a že nemají možnost čekat na správný úřední den. Nemohli by udělat výjimku? Odpověď zněla, že ne."
Jsou chvíle, kdy se mocně stydím za druhé.
* rok 1946 (s. 113-114):
"Krátce nato odjel (tehdy 16letý, pozn. SF) Edgar vlakem do Osla, aby získal poslední povolení od velvyslanectví znovusjednoceného Československa a od norské Kanceláře pro záležitosti vězňů a uprchlíků. (...) Československé velvyslanectví si s ním dohodlo schůzku a slíbilo, že mu zařídí ubytování, avšak nedodrželo slovo. Edgar musel tedy obětovat prakticky všechny své peníze za hotelový pokoj."
* rok 1992 (s. 157)
"V Českém Těšíně se vydali na místní úřad, kde si chtěli nechat vystavit kopii Veřina rodného listu (Edgarovy sestry, pozn. SF). Úředník jim vysvětlil, že podobné záležitosti se vyřizují pouze v určitých dnech v týdnu, a že jim tedy dnes kopii vystavit nemůže. Edgar a Judy (jeho žena, pozn. SF) odvětili, že přijeli z USA a že nemají možnost čekat na správný úřední den. Nemohli by udělat výjimku? Odpověď zněla, že ne."
Jsou chvíle, kdy se mocně stydím za druhé.
February 22, 2024
Takhle...jde o dokument. Poměrně odborné a ne uvolněné. Snahou je přinést co nejvíce informací. Na můj vkus je spíše stavěná pro Nory, ale myslím si, že i Čech se v ní najde. Jde o biografické shrnutí života Edgara Brichty.
Displaying 1 - 2 of 2 reviews