Petr's Reviews > Nevídaní Akademikové

Nevídaní Akademikové by Terry Pratchett
Rate this book
Clear rating

by
3355251
's review
Jul 01, 12

Read in July, 2012

Aby bylo jasno, Zeměplochu mám rád - obzvlášť ty dvě epizody, v nichž se vyskytuje Vlahoš von Rosret, ale výborná je i Noční hlídka, Pátý elefant, Pravda, z těch starších třeba Sekáč nebo Otec Prasátek. Četl jsem je všechny, k některým se rád vracím.

To ale neznamená, že se Pratchettovi povedlo vždycky všechno - a ano, jsem si vědom, že pro nezanedbatelnou část českého geectva je Terry bůh a Jan Kantůrek jeho prorok.

Po těchto varováních přistupme k věci. Nevídaní Akademikové vyšli česky už předloni, anglicky ještě o rok dříve, takže nehrozí, že bych nevhodně vyzradil něco ze zápletky, jež je ostatně jednoduchá: v Ankh-Morporku se hraje fotbal. Do města dále přibyl nový druh myslícího tvora - ork (ti nám ještě scházeli!), trpaslíci začali podnikat v módě (jsou v tom peníze), samozřejmě po svém, děkan opustil NU a stal se arcikancléřem konkurenční univerzity... máte už asi obrázek, ne? Silný příběh, jaký je páteří těch výše zmíněných dílů, tomu chybí, detaily a hlášky jsou dobré jako vždy.
Pravda je rodu ženského, protože pravda je spíš krásná než praktická (...) To by také vysvětlovalo rčení, že lež oběhne svět dřív, než si Pravda obuje boty, protože Pravda by se rozhodovala, který pár si má obout. Představa, že by nějaká žena v postavení, kdy se může rozhodovat, měla jen jeden pár bot, jde za hranice logických úvah.
Četl jsem to napřed anglicky, pak česky a pak pro jistotu znova anglicky, čímž jsem ztratil trochu iluzí o dokonalosti Kantůrkových překladů (ostatně dost opožděně; někde na Okounu je tuším chybám v překladu Zeměplochy věnováno celé fórum). Tak například tento kus dialogu Vetinariho s arcikancléřem Výsměškem
„One has to move with the times, of course,“ said the Patrician, shaking his head.

„We tend not to, over the road,“ said Ridcully. „It only encourages them.“
(„Člověk musí jít s dobou, samozřejmě,“ potřásl hlavou Patricij. — „U nás se to snažíme nedělat,“ řekl Výsměšek. „Ono ji to jen povzbudí.“)

přeložil Kantůrek takto:
„Je samozřejmě potřeba jít s dobou, podporovat novinky,“ pokračoval Patricij a potřásl při tom smutně hlavou.

„No, my se to snažíme na druhé straně nedělat,“ zabručel Výsměšek. „To těm pisálkům jenom dodává odvahy.“
Vidíte? Přidává si významotvorná slova, ignoruje (nebo nerozpozná) vtip a nahradí ho pokusem o svůj vlastní... (Ankh-Morporská Kometa se u Pratchetta jmenuje The Times, takže možná vyšel z toho.)

Apropó, Kometa - hodně jsem přemýšlel nad Kantůrkovou odvážnou strategií práce s vlastními jmény. Je jasné, že nějak se k nim od začátku postavit musel a zvládl to většinou dobře až výborně - u těch mluvících. Mustrum Ridcully = Vzoromil Výsměšek, prima! Nutt/Nuts = Sráž/Sráč, budiž. Uncommon Room = Mágorlík, chápu, ale možná se nad tím dalo přemýšlet déle. Spolwhittle = Pulpižlowski? A proč musí být z Glendy Gustýna a z neutrálního Trevora komický Haštal? Celkem vzato, originál je co do vlastních jmen civilnější a neutrálnější než překlad. Ideální situace nastává tam, kde překládat netřeba: hostující profesor z Genovy a geniální fotbalista Bengo (česky Bingo) Macarona, to je srozumitelné po celém světě.

Všechno nelze svalovat na překladatele: originál je plný slangu, fotbalových a historických narážek, u nichž sice poznáte, že to jsou narážky, ale nepoznáte, na co... je to hodně britská knížka a těžko převoditelná.

Mimochodem, je tam jedno z nejlepších vysvětlení psychoanalýzy, jaké jsem kdy četl:
„Je to takový druh léčení slovy,“ řekl opatrně Sráž. „Občas se lidé z hlouposti dostanou do stavu, kdy uvěří věcem, které nejsou pravda. Občas to může být pro člověka dost nebezpečné. Vidí totiž svět ze špatného úhlu. Nedokážou si pak sami uvědomit, že to, v co věří, je špatné. Ale často je ti jistá část jejich podvědomí, která tohle všechno ví, a ta správná slova jim otevřou oči a pomohou prohlédnout.“
A tady si Kantůrek naběhl, když (kdysi) začal jméno městečka v Überwaldu překládat jako Bjonk, protože..
„(...) he's discovered the Bonk School.“

„What's that?“

„Not that, them. Philosophers. Well, I say philosophers, but, well...“

„Oh, the mucky ones,“ said Fassel cheerfully.

„I wouldn't say mucky,“ said Miss Healstether (...). „Let's say indelicate, shall we?“

There is not a lot of call for delicacy on an anvil, so the smith continued unabashed: „They are the ones who go on about what happens if ladies don't get enough mutton, and they say cigars are —“

“That's a fallacy!“

„That's right, that's what I read.“
Česky:
„(...) objevil Školu Bjonku.“

„Co to má být?“

„Ne co, ale kdo. Jsou to filozofové. No dobrá, já říkám filozofové, ale víte...“

„Takoví ti oplzlíci,“ prohlásil Pajšl s úsměvem.

„Tedy já bych slovo oplzlíci nepoužila,“ ohradila se slečna Železdravá (...). „Řekneme, dejme tomu, nepříliš delikátní, ano?“

Když stojíte u kovadliny, je delikátnost něco, co potřebujete opravdu jen výjimečně, takže kovář vesele pokračoval: „To jsou ti, co rozebírají, co se děje, když si toho ženský dost neužijou, a doutníky, že jsou vlastně —“

„Je to takové blafání!“

„No vždyť, přesně to jsem četl!“
Zde tedy překladatel naopak dělal, co mohl.

Terry Pratchett se bohužel bude muset, jak víme, se Zeměplochou dříve či později rozloučit. Bylo by krásné, kdyby to nebylo ani touto, ani v pořadí následující knihou, ale něčím mnohem lepším. Tento nenápadně geniální cyklus si to zaslouží.
3 likes · Likeflag

Sign into Goodreads to see if any of your friends have read Nevídaní Akademikové.
Sign In »

Comments (showing 1-1 of 1) (1 new)

dateDown arrow    newest »

message 1: by Jan jr. (new)

Jan jr. Vaněk Na Okounu tuším ne.


back to top